Vyhledej
Novinky emailem
Jaroměřsko > Názory/fotky/videa > Ondřej Mikeš

Mayerova továrna - dopis Ondřeje Mikeše zastupitelům města

Redakce / 4.05.2023
Dopis nebyl určen veřejnosti, ale zastupitelům města. V minulých dnech se však objevil na Facebooku a pan Mikeš nakonec souhlasil s plným zveřejněním.
Ve Dvoře Králové nad Labem dne 3.4.2023

Vážení zastupitelé města Dvora Králové nad Labem,

oslovuji Vás svým jménem, jménem řadového občana Ondřeje Mikeše, formou možná nezvyklou, ale mající své důvody. 
Smyslem tohoto sdělení má být poměrně didaktická, doposud neveřejná informace, avšak doporučená, jmenovitě adresovaná výzva, určená voleným zastupitelům, spojená s dosud největší a zároveň zcela jistě ne nejpotřebnější investiční akcí – přestavbou Mayerovy továrny, která nejen z mého pohledu naráží na aktuální i budoucí finanční možnosti města, nenutnou míru potřebnosti, ale i vysokou míru nelogičnosti při celé projekci. 
Historicky, již při prvních zmínkách o koupi této kdysi užitečné stavby, jsem na základě předchozích osobních zkušeností s myšlením vedení města znejistěl, co tím vybraná skupina městských zastupitelů sleduje. Jako člověk mimo stavební obor mě hned napadlo, že po desítkách let strojírenské činnosti a předpisech, jaké byly a požadavcích, jaké jsou teď, jistě dojde k nalezení ekologické zátěže a dalším komplikacím spojených s jakýmkoliv typem případné stavby. Co se nestalo – ekologická zátěž se našla a její odstranění má dle oficiálních zpráv města vyjít na 130mil. Kč. No není to málo? Ale jak to tak bývá, bude to pravděpodobně mnohem více. Škoda, že ve vedení města není žádný projektant či jiný specialista, který by si tuto skutečnost uvědomil.

O několik měsíců později a za megalomansky pojaté prezentace tužeb některých zastupitelů ve formě stavby nemající žádné limity jsem očekával, že aktuální stav dispozičně absolutně nebude vyhovovat vymyšlenému budoucímu plánovanému společenskému využití, kdy v továrně, která byla výrobního strojírenského charakteru se řeší únosnost stavby, vibrace, manipulace se stroji, výrobky atd., přičemž ve společenských prostorech jde o vzdušnost prostoru, pochozí koridory a prostory, variabilitu prostoru, akustiku a návaznost na další objekty a infrastrukturu města, atd. Opět se zjistilo, že předělat opuštěný, komerčně nepoužitelný objekt na jakýkoliv objekt veřejného zájmu nebude jen tak. Takže v dané situaci se buď vše za moc peněz vykutá, zůstane moc drahá díra, torzo původní stavby a bude se moci již s počáteční dírou v rozpočtu začít stavět a předělávat na místě, které je však limitované svým umístěním a jistou stísněností daného řešení, které ani při dalších návazných řešeních nebude vyřešeno. Podruhé škoda, že ve vedení města není žádný projektant či jiný specialista, který by si tuto skutečnost uvědomil.
Pokud se zastupitelé města vzhlédli v trutnovském multifunkčním UFFO, které svým charakterem působí předobrazem Mayerovy továrny, tak je musím zase jako občan upozornit, že když dva (Trutnov a Dvůr Králové) dělají totéž, není to bohužel totéž. Jednak Trutnov má podstatně větší spádovou oblast nejen vlastních obyvatel (samotný Trutnov je 2x větší), ale i nedaleká rekreační oblast Krkonoše nabízí jistou zásobárnu movitých zájemců o kulturu a akcí spojených s možnostmi vlastní budovy. Dvůr Králové může přetahovat buď jiné spádové oblasti orientované severně od města – kde zčásti chybí zajímavé dopravní spojení, ale na jih od města již je atraktivnější blízkost Hradce Králové a jeho z podstaty většího sídla atraktivnější možnosti. 
Dalším důvodem výstavby UFFO v Trutnově byla i absence kapacitně dostatečného sálu, kdy Národní dům s kapacitou 261 sedících osob byl opravdu už hodně svými možnostmi za zenitem a jeho umístění nedovolovalo jeho další rozvoj. Co by Trutnováci v té době za náš krásný, plně funkční a jistě ne zcela využitý Hankův dům o kapacitě 420 sedících osob v té době dali. Chápu, že na pár akcí ročně je kapacita současného Hankova domu nedostatečná. Ale je tento fakt natolik důležitý, že jeho náprava má zlikvidovat již nyní nedobré finanční ukazatele rozpočtu města, nebo je rozvrátit nadobro? Chybí zde zásada uměřenosti. 

Dle veřejné prezentace zástupců města Dvůr Králové nad Labem má jít o obdobně rozsáhlé řešení, které má obsahovat sál až pro 700 lidí, s podzemním parkovištěm pro 70 aut (zajímavý nepoměr, možná spojitost se sdílenými koly), s dalšími minoritními využitími jako přídavný archiv městského muzea, sálem pro loutkové divadlo, hernou pro děti, občerstvením apod. Jen na detailu kapacity 700 lidí, parkovištěm pro 70 aut, a vedlejší silnice č. 299 a poměrně důležitých křížení komunikací mě napadají praktické problémy nereflektující nápady vedení města. Vidí zastánci řešení rozdíl oproti řešení trutnovskému, kde do 2 minut chůze od budovy UFFO je autobusové nádraží, vlakové nádraží a síť parkovišť o kapacitě několika stovek automobilů? Vidí slabinu u dvorského řešení, že pokud by objekt cílil na kongresovou turistiku, tak chybí standartizované ubytovací kapacity v místě? Je doposud loutkové divadlo nedostatečně kapacitně nadimenzované? Z  návštěv s vlastními dětmi v minulosti jsem toho dojmu nenabyl, ale třeba se časy změnily. Jsou restaurační zařízení města v současnosti vůbec všechny provozovány, když se uvažuje o dalších? Krásně umístěná restaurace Stará radnice je zavřená přibližně rok, je tedy třeba podpořit další provoz? Máte pocit, že ve městě je nedostatek restaurací a uživí se další? Je třeba další muzejní archiv, nebo by se našel prostor v dalších městem plánovaně opuštěných budovách? Hernu pro děti bude provozovat město za neziskovým účelem – vlastním provozem, nebo bude prostor dále pronajmut tržnímu subjektu? 
Jsem přesvědčen, že ač dvorské řešení neodpovídá zdaleka řešení trutnovskému, svoji komplikovaností, stavební náročností a do velké míry nepotřebností, na druhé straně v konfrontaci se situací veřejných financí města Dvora Králové, tento nápad má charakter fantazie určité skupiny zastupitelů nebo již od počátku nekalého záměru obdobné skupiny tento investiční nesmysl prosazujících volených zástupců.
Dalším rozdílem při uskutečněné realizaci v Trutnově je fakt, že výstavba od začátku neprobíhala v tak stavebně komplikovaných poměrech, kdy v Trutnově stačilo zbourat nevyužívané autobusové nádraží, několik nevyužívaných budov a mohlo se stavět. Náklady na stavbu tohoto jistě povedeného areálu dle varianty až pro skoro 800 lidí činily v letech 2008-2010 úctyhodných 480mil. Kč.  
Dá se předpokládat, že změnou cenové hladiny spojené s inflačními vlivy, situací na trhu práce a ve stavebnictví, s konfrontací bankovních sazeb, by obdobná výstavba v současné době stále když ne pravděpodobný násobek, tak minimálně vyšší desítky procent navíc, navíc zde dojde k podstatnému navýšení již tou svojí počáteční komplikovaností (demolice 130mil. Kč, podzemní parkoviště 150 mil. Kč – přes 2 mil. Kč za parkovací stání !!!). Při rozpočtu města na rok 2023 v celkové výši výdajů 666mil. Kč činí plánovaný schodek 158mil. Kč. A to nezačala žádná realizace opravdu velké investiční akce mimo nové jistě důležité a nepostradatelné další administrativní a skladové prostory městského úřadu v ulici Komenského (šalamounsky rozložena pod 2 rozpočtové položky za celkem cca 49mil. Kč). V kontextu této rekonstrukce je vidět ta nekoncepčnost – škola byla uzavřena v roce 2006, od té doby její využití sporadické. V květnu 2022 uzavření ulice Komenského z důvodu rekonstrukce – po dobu nezbytně nutnou (jak pravila tisková zpráva) instalace lešení a uzavření ulice. Dne 3.4.2023 z uliční strany nevyměněno ani jedno okno, přičemž přítomnost lešení na uliční straně bez montáže jediného okna musel investor zohlednit v ceně prací. Dle technické zprávy má být uzavírka ulice až do 15.3.2024. Ještěže ne každý investor potřebuje uzavřít silnici na dobu nezbytně nutnou v podání města. Je toto snad nějaký kladný příklad koncepčnosti a zvládnutého harmonogramu? Může stejná parta zvládnout nesrovnatelně náročnější investici, když 2 roky trvá výměna střechy, oken, zateplení a změna dispozic na objektu, který je menší a v době rekonstrukce použitelný?
Otázkou, nad kterou by se měl zamyslet každý z volených zastupitelů je, zda záměr přestavby Mayerovy továrny odpovídá prioritám města a zda by jeho případná realizace neohrozila či spíše nezlikvidovala veškeré – investiční i neinvestiční výdaje města – a nesnížila tím již nyní nevysoký standart. Počet obyvatel má klesající tendenci a nelze předpokládat, že tato investice bude natolik důležitá pro její zvrat.
Město má mnoho organizací a budov, které svým neziskovým charakterem nikdy nebudou, když ne výdělečné, tak ani nulové (což ostatně není jejich náplní), a i stavba Mayerovy továrny bude dalším nekonečným požíračem veřejných financí, závislých na externích veřejných zdrojích města mimo neveliké vlastní zdroje města. Navíc pravděpodobně zatížena dlouhodobým externím financováním, se kterou se budou potýkat i další, skoro jistě reálněji uvažující představitelé vedení města.

Nebylo by rozumné mít nejprve konsolidované stávající městské či příspěvkové organizace a stavby, ať už sociálního, školského, kulturního, sportovního, technického či infrastrukturního charakteru, kde při zevrubném rozboru téměř vždy mají nedostatky, kolikrát chybí absence běžné údržby či odkládání havarijního stavu „na potom“, než se pouštět do akce, která nemůže dopadnout jinak, než je standart současného vedení města. Opravdu si myslím jen já, že o stav budov je potřeba systematicky pečovat, adaptovat je průběžně na současné využití, než jen stavby vybydlovat a pak dělat pompézní projekty nové?
Chápu, že místo běžné údržby a úkonů spojených s vlastnictvím a provozováním jednotlivých typů staveb a provozů je více sexy naslibovat občanům vzdušné zámky, jak to postavíme celé znovu, lépe a bez kompromisů. Zde mě napadají příklady, že nejdříve soustavnou nepéčí vybydlíme současný DDM Jednička, abychom mohli naprojektovat a vymyslet projekt o řádově vyšší investici než vlastní a soustavná péče současného řešení. Co poté s původní budovou DDM (mimochodem vysoké architektonické hodnoty) uděláme? Necháme ji spadnout ? Opravíme ji ? Za co? Jaké jsou nápady budoucího využití areálu bývalé Tiby Zálabí o rozloze cca 3 ha (tedy cca 6x větší než potenciál Mayerovy továrny)? Další super-, hyper-, multimarket? Co uděláme v budoucnu s namyšleným přesunem knihovny do městské spořitelny a nevyužitou budovou současné knihovny, kde se zprvu v současném řešení vymyslí absence výstavby výtahu z památkových důvodů? Byl se někdo kolem a v té knihovně kouknout, aby si řekl, co to je za vykonstruovaný problém? Já ano!

Jaké by bylo budoucí využití Hankova domu? Je jeho kapacita 420 míst k sezení doposud vytížena? Budeme mít 2 scény ve Dvoře Králové nebo původní nejdříve rozumně zrekonstruujeme (rozpočet 2023 – investice přes 3mil. Kč, neinvestiční příspěvek přes 8mil. Kč; obdobně roky předtím) a pak ji opustíme? Neměli bychom si vážit toho co máme?
Bude na dostatečné financování sportovišť a školství? Na dodělání kanalizace v celém městě? Rekonstrukci další infrastruktury ? Krytý bazén je nereálný, ale druhá kulturní scéna je OK ?
Jsou alespoň odhadnuté neinvestiční každoroční  příspěvky na provoz Mayerovy továrny v konfrontaci s reálným rozpočtem města nebo je snad někdo toho názoru, že tento typ stavby a provozu nebude generovat provozní ztrátu? 

Existují nějaké důvody se domnívat, že příjmy města Dvůr Králové nad Labem se nějak skokově a systematicky v budoucnu zvýší? Jsou snad nějaké zatím neveřejné informace, že se objevily zatím nevyužívané a neskýtané možnosti – např. nerostné ložisko, štědrý donátor či výhra v loterii? Pokud ano, a ještě k tomu v míře, že se nemusí dělat žebříček priorit, berte mojí občanskou péči prosím za bezpředmětnou a konejte, co zdroje dovolí. Stejně tak pokud existuje plán na omezení stávajících výdajů – ať už seškrtání platů, snížení příspěvků nákladových činností, omezení infrastrukturních plánů, tak pravděpodobně víte, co děláte.

Dle rozpočtu jen pro projektovou dokumentaci staveb pro rok 2023 je u autobusového nádraží alokováno 6mil Kč, Mayerovy továrny 15 mil Kč, Městské spořitelny 4 mil Kč, nižší částky nezmiňovány, avšak celková výše projektových dokumentací jednotlivých projektů dle rozpočtu značně přesahuje částku 30mil. Kč. Je opravdu reálné v budoucnu dle šílenosti objemu projekčních prací ufinancovat i realizaci vlastních projektů, které jsou minimálně o řád vyšší? Neprojektuje se jen do šuplíku, je ošetřené projekční lobby a střet zájmů? Je reálné rekonstrukci autobusového nádraží, městské spořitelny a dalších 20 položek ufinancovat z vlastních zdrojů a nemalovat si vše narůžovo, že vše zaplatí dotace, která zase plno položek prodraží a spoléhat na to?
Je opravdu nutné investici Mayerovy továrny dále rozvíjet, a nedat ji tam kam patří (třeba na dno archivu), než tou nekoncepčností vytvořit další koncepční nesmysly? Je opravdu nutné mít druhé kulturní centrum a následně krčit rameny, že stavby menšího rozsahu, ale neméně důležité, jsou drahé? Není lepší ukončit koncepční nesmysl pozdě nežli později a zabývat se realitou či reálnými vizemi a potřebami?
Na mně jako řadového občana dělá celá návazná řada úkonů a postupů spojená s přestavbou Mayerovy továrny dojem, že je třeba nejdříve vykonstruovat co nejkomplikovanější situaci, a ještě v režimu na poslední chvíli, která bude ze své podstaty nepřehledná – finančně, stavebně, právně i logicky – a na základě tohoto chaosu udělat další rozhodnutí, které možná u části zastupitelů poruší ustanovení o povinnosti při správě cizího majetku. Míra podezřelých okolností – personálních, technických, finančních, časových i logických – je vysoká. Ještěže ve vedení města není žádný projektant či jiný specialista se zkušeností s výstavbou podobného rozsahu – to by si pak jeden mohl myslet, že činnost má charakter organizovaných, velmi dobře promyšlených úkonů, bohužel ale v neprospěch budoucna. 
Tento postup byl z mé osobní zkušenosti již minimálně jednou aplikován ve formě pokusu podobně složeným vedením města, iniciovaný touhou projektovat nestandartní neprověřené řešení, ale v tomto případě se vše za přispění rozumně uvažujících zastupitelů a aktivně se zajímajících občanů, spojených s daným problémem, povedlo na poslední chvíli odvrátit. Smutně musím konstatovat, že míra příprav v zákulisí této akce, kdy, aniž by bylo vypsáno výběrové řízení, tak už byli mimo oficiální komunikační kanály poptány specifičtí dodavatelé, mně šokovala a na základě této osobní skutečnosti vyburcovala k tomu nenechat rozvrátit či zkolabovat městské finance, tedy něco, co má sloužit ve prospěch co největší skupiny obyvatel, ne pouze části zvolených. Bohužel část zastupitelů prosazující projekt Mayerovy továrny je totožná s částí zastupitelů prosazující v té době absolutně nelogické, nestandartní, nepoužitelné řešení.

Tento dopis Vás má informovat o situaci, kdy pokud budete hlasovat i v rámci zastupitelstva pro návrhy v rozporu s právně kvalifikovaným ustanovením  a dojde ke vzniku škody na majetku obce, přičemž jste v době hlasování měli k dispozici dostatečné informace, abyste mohli tento důsledek předpokládat, přímo porušíte povinnosti při správě cizího majetku dle ustanovení §220 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku. 

Cílem sdělení není jakékoliv snažení vedení města sabotovat („Kdo nic nedělá-nic nezkazí“), ne zdaleka všechny projekty a úkony mají negativní auru, ba naopak, ale cílem je dát na vědomí, že úkony spojené se správou města mají sloužit obyvatelům a mít udržitelný charakter. A mají být vedeny ve smyslu „řádného hospodáře“.

Pro dokreslení situace. Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala k výroční zprávě za rok 2022 mimojiné uvedl dne 3.4.2023: „Skutečný smysl dotací nahradil formalismus, čerpání je nadřazeno smysluplnosti a potencionálním přínosům dotací. Systém stovek dotačních titulů, v jejichž rámci se rozdělují stovky miliard korun, se stal neřiditelným.“ V konfrontaci s vývojem veřejných financí a plánovanými úsporami není složité predikovat budoucí vývoj a jeho slova dokreslují i úvahy vedení našeho města.

Nejedná se o nějaký můj osobní plánovitý aktivismus za každou cenu (rád bych se jinak pouze osobně zabýval absolutně nesouvisejícími problematikou, jak místem výkonu, tak specializací oboru), spíše se jedná o následek vyplývající z popsaných plánů a jejich možných nezvratných následků. 

Zároveň Vás tímto apelem žádám, aby vyhrál zdravý rozum každého z Vás před podezřelými fantazijními cíli snad té menší části zastupitelů, kteří při zdánlivém konání dobra škodí. Nenechme se zmást nereálnými plány v režimu finančně-plánovacího extremismu-diletantismu, který se bude dotýkat v budoucnu každého z nás a kde nebude možné brát zpětně žádné rozhodnutí. Žádné budoucí naříkání na minulé „kdyby“ nebude fungovat, protože „kdyby“ neexistuje. Nenechejme rozvrátit to krásné, co máme a v čem žijeme. 

S přáním zdaru všem rozumně uvažujícím

Ondřej Mikeš

Ilustrační obrázek: Apríl z roku 2021 - Jan Holan

Související články
Představujeme vám vítězný návrh na revitalizaci Mayerovy továrny - fotografie i video
Podívejte se na model Mayerky a finální verze Studie obchodní a finanční proveditelnosti projektu a dopadovou analýzu
Ondřej Mikeš - Analýza studie obchodní a finanční proveditelnosti Mayerovy továrny části A
Dvorské vzdušné zámky a reálný dopad na naše město
Místostarosta Dvora Králové Jan Helbich splnil domácí úkol
Mayerova továrna nedostane požadovanou dotaci 371,3 mil. Kč
Budeme krčit rameny nad aktuálními rozhodnutími města Dvora Králové nad Labem nebo pro budoucnost města i něco uděláme?
Ostrov zmaru uprostřed zdaru – aneb rozvoj Dvora Králové očima čísel
Vaše komentáře
Marný projektVlaďka, 11.05.2023 16:55, Reagovat
Děkuji, pane Mikeši. Naprosto souhlasím s posouzením celé akce.Radnice opravdu nemá ve vedení odborníky kteří by měli jasnou vizi, městský architekt je pro ně zbytečný, důsledky svých rozhodování nejsou schopni domyslet. Nabubřelost tohoto projektu je pro město zcela zničující. Kdo to zastaví?


Přidat komentář

Nadpis:
Jméno:
Email:
sledovat diskuzi emailem
Příspěvek:
Potvrzovací kód:CAPTCHA
Přečteno 3617x