Vyhledej
Novinky emailem
Jaroměřsko > Sport

Celých dlouhých 40 let trvalo, než byl muži akceptován ženský Sokol a 50 let, než byl ženám umožněn vstup do předsednictva Sokola!

V počátcích Sokola v roce 1862 stáli u jeho zrodu a rozvoje především muži. Vznikl jako typicky mužská organizace, která disciplínou, systémem povelů i některými druhy cvičení měla polovojenský charakter. Ženy se občas mohly přijít podívat, případně ušít prapor a slavnostně ho předat. Byly vítanou společností, ale na možnost, že by cvičily, muži hleděli skepticky.

FOTOGALERIE - Průkopnice ženského tělocviku a sportu ve Dvoře Králové n. L.


Sokolové si mezi sebou tykali a říkali „bratře!“ ale… tykat si i se ženami, a dokonce je označovat za sestry, s tím nesouhlasili. Po léta to bylo vyloučeno. Dr. Miroslav Tyrš byl tolerantní vzdělanec, estetik umění, ale s ženskou tělovýchovou měl problém. V počátcích hnutí dlouho neústupně nesouhlasil se cvičením žen. Přesto, že se na něj obracely dámy, jejichž jména měla v české společnosti zvuk. Např. spisovatelky a sestry Sofie Podlipská a Karolina Světlá. Žádost žen o vstup do Sokola Tyrš odbyl slovy, že cvičení žen je proti sokolským stanovám.

Tehdejší konzervativní společnost si nedokázala představit, že by se ženy svlékly ze společenských šatů a cvičily v tělocvičně. Tato představa se zcela vymykala zavedeným zvykům. Přežívaly předsudky, že tělocvik není pro ženy zdravý, že ubírá na kráse, ohrožuje mateřství. Vysportované ženské tělo pak podle tehdejších názorů mělo přímo snižovat ženskou přitažlivost. Tyto názory lékařů podporovala samozřejmě církev, která považovala pěstění těla za nástroj ďáblův. Na venkově si lidé mysleli něco o marnivosti rozmazlených městských paniček. A kdy by cvičily? Vždyť bylo pořád co dělat, a navíc na vesnicích neexistovaly ani tělocvičny, ani tělovýchovné oddíly, ani cvičitelé. 



Než se ženám podařilo prosadit ženské cvičení, uplynulo několik desítek let. Tělocvičný spolek paní a dívek pražských byl sice ustaven již 29. listopadu 1869 byl při Sokole Pražském, ale v dalších místech se cvičení žen pomaličku prosazovalo až na přelomu století a nebylo to ani tehdy jednoduché. První předsedkyní Tělocvičného spolku paní a dívek byla spisovatelka Žofie Podlipská, ve výboru byla také manželka starosty Sokola Jindřicha Fügnera Kateřina. První cvičitelkou byla Klementina (Klemeňa) Hanušová. Dívky, které tělocvik zaujal a nebály se všechny ty zastaralé názory vyvracet byly opravdovými průkopnicemi. Bylo nabíledni, že i kdyby muži souhlasili s přijetím žen do Sokola, úřady by tento krok neschválily. Vstup do Sokola nebyl povolen ani mužskému sokolskému dorostu.

Tělocvičný spolek paní a dívek existoval mimo platformu Sokola. Nepatřil do něj, jenom využíval formou pronájmu vybavení sokolů včetně jejich tělocvičny. Klemeňa se stala náčelnicí sboru cvičitelek, sepsala nejstarší domácí metodické příručky, ve kterých shrnula specifika prostných i nářaďových cvičení pro ženy. Učila tělocvik na školách, věnovala se charitě, zdravovědě, hygieně, prevenci tuberkulózy. Když bylo otevřeno první dívčí gymnázium Minerva (v roce 1890), zavedla v něm tělocvik jako povinný učební předmět.

Teprve téměř třicet let po ustavení Sokola (roku 1890) vznikla první ženská jednota nikoli už jen po boku a mimo sokolské hnutí, nýbrž na jeho platformě, jako přímá součást této organizace. Zvala se hrdě: „Sokol Vyšehrad.“ A v roce 1898 se konečně zrodil i celozemský ženský Sokol, jehož starostkou se na řadu let stala paní Anna Ptáčková. Ženský odbor Sokola byl veřejností vzat na milost vlastně až v roce 1902. Tehdy, na IV. všesokolském sletu, vystoupilo s prostnými na 700 žen. Díky své perfektní secvičenosti sklidily takový úspěch, že musely vystoupení druhý den opakovat. 

Přesto však – podle tyršovského hesla „Sokol má být vytrvalý," pokračovala dál mezi sokoly–muži debata o přípustnosti či nepřístojnosti ženské tělovýchovy – byť tlumeněji a stále tišeji. Despekt přetrvával i poté, co byl konečně umožněn ženám přístup do vrcholových orgánů, do předsednictva Sokola (1912). Nicméně ženy ani nadále neměly volební právo; náčelníkem Sokola (tedy Tyršovým pokračovatelem) směl být podle stanov toliko muž (prý proto, že s ženou v čele by Sokol pozbyl svého polovojenského ducha). 

Ovšem i sokolky byly patřičně vytrvalé - Před první světovou válkou už jich bylo organizováno před 20 000. Mužů bylo víc, 120 000, z čehož se (mimo jiné) odvozovala nerovnoprávnost obou pohlaví. „Až do vzniku Československé republiky se ji nepodařilo vyřešit! 

Podkrkonošská župa


Pevný základ k počátkům ženského tělocviku v Podkrkonošské župě byl položen  usnesením valné hromady 8. května 1898, kterým se doporučovalo jednotám zřizovat ženské tělocvičné odbory. K tomuto usnesení dalo podnět prohlášení výboru ČOS ze dne 14. listopadu 1897, navazující na jednání valného sjezdu ČOS konaného o Velikonocích 1897.

Dr. Jindřich Vaníček a výbor ČOS doporučovali zakládání ženských odborů, nikoliv přijímání žen za členky sokolských jednot. Ještě o V. valném sjezdu ČOS 30. října 1910 se prohlašuje „Jestli jsme si vskutku zachovali v národě povahu organizace branné, pak jest nepřiměřené, aby žena stála s námi v jediném šiku, a ještě méně vhodné, aby zabývajíc se správou jednoty sokolské, octla se z nevyhnutelné nutnosti také před šikem.“. Ženské odbory, které přijímaly za členky dívky již od šestnácti let, měly svůj vlastní výbor, cvičitelský a vzdělávací sbor, volené valnou hromadou ženského odboru. Jejich usnesení podléhala schválení výboru jednoty. 

Založení ženského odboru předcházela zpravidla přednáška o významu ženského tělocviku, kterou uspořádala jednota, když zjistila, že mezi ženskou mládeží je zájem o cvičení. Je velmi milé, že při vylíčení počátků ženského tělocviku v naší župě můžeme zaznamenat, že jednota Jaroměř k této agitační přednášce pozvala vynikající sokolskou pracovnici sestru Ptáčkovou, náčelnici Tělocvičného spolku paní a dívek pražských. Ustavující valná hromada ženského odboru Jaroměřského se konala 19. května 1898, první cvičení bylo 1. června 1898. Ženský odbor v České Skalici začal pravidelně cvičit 23. května 1898, ustavující valná hromada byla teprve 9. října 1898. 11. listopadu 1899 byl založen ženský odbor ve Dvoře Králové. 

Článek pokračuje ZDE detaily o založení ženského Sokola ve Dvoře Králové a životopisem dvou významných žen královédvorského Sokola Gabriely Bierové a Valerie Bierové. 

Pavlína Špatenková

zdroj:
- Toulky českou minulostí
https://dvojka.rozhlas.cz/969-schuzka-telocvik-prece-neni-pro-zeny-zdravy-7941777?
- archiv Sokola Dvůr Králové nad Labem

Další články TJ Sokol Dvůr Králové

Související články
Žofie Bavorská a Filip Pýcha
Významní rodáci a osobnosti
Antonín Schulz - zakladatel městského archivu a muzea ve Dvoře Králové nad Labem
Osobnosti lyžování na Královédvorsku
Architekt Karel Jarolímek - synonymum pro Královédvorské lyžování
Otto Gutfreund - letos uplyne 90 roků od tragického úmrtí jednoho z nejslavnějších rodáků
Bedřich Söllner - nejen významný kronikář města Dvůr Králové
Astronom, astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar píše pro Královédvorsko o historikovi astronomie Zdeňku Horském
Bedřich Skála, královédvorák, který s bráchou a kamarádem postavil loď a obeplul na ní zeměkouli
MUDr. Josef Moravec byl nejen starosta, ale zakladatel mnoha českých škol v regionu
Ladislav Měšťan - učitel a sportovec, osobnost, která přes padesát let ovlivňovala sport, výchovu a vzdělávání na Královédvorsku
Královédvorák Jindra Bém, legionář, sportovec a politik, který byl trnem v oku Němcům i komunistům
JUDr. František Pařez - 81 let od smrti významné osobnosti Dvora Králové nad Labem
Jedinečné osobnosti regionu jsme vám představili v unikátním projektu JAK SE TU ŽIJE
Řídící učitel Jan Rejl na Nemojově vybudoval špičkově vybavenou školu a za války schovával partyzány
Syn rodačky ze Dvora Králové rakouským ministrem? Poznejte příběh Otto Bauera, který se snažil držet kormidlo středoevropských dějin
Jaký je vztah nejslavnější pacientky Siegmunda Freuda ke Dvoru Králové nad Labem? „Dora“ – případ pro bulvár
Jaroslav Bilina byl jedním z nejmladších a zároveň nejúspěšnějších starostů Dvora Králové nad Labem
Starosta Dvora Králové nad Labem Jaroslav Bilina očima svého syna
Gabriela a Valerie Bierovy - Průkopnice ženského sportu ve Dvoře Králové n. L.
Spisovatel, překladatel, diplomat a ministr školství Jiří Gruša prožil dětství ve Dvoře Králové nad Labem
Unikátní vzpomínky na učitele Karla Ježka, kterého popravili nacisté
Vaše komentáře

Přidat komentář

Nadpis:
Jméno:
Email:
sledovat diskuzi emailem
Příspěvek:
Potvrzovací kód:CAPTCHA
Přečteno 131x