REGIONY | Obce | MÍSTNÍ STRÁNKY | Firmy | Restaurace | Ubytování |
Hlavním důvodem proč tento motýl na řadě lokalit v Evropě vymírá, je zarůstání skalnatých míst, které nejen tento motýl bezpodmínečně potřebuje ke svému životu. Na řadu tak přicházejí řetězové pily, sekery i křovinořezy. Skalnaté části je nutné vyřezat na vytipovaných místech natolik, aby je mohl v budoucnu motýlí král jasoň znovu osídlit. Ten potřebuje ke svému životu pestrobarevný koberec tvořený hlavně načervenalými stonky rozchodníků nebo rozchodnice růžové, kde se pasou jeho housenky. Dospělí motýli zase potřebují květy chrp, hvozdíků, chrastavců nebo třeba jetelu.
"V minulosti probíhaly v divočině přírodní procesy daleko dynamičtěji než dnes. Dřeviny, trávu i byliny spásaly různé druhy kopytníků a čas od času některá plocha vyhořela vlivem požáru, jehož rozsah mohl být i daleko větší, než tomu aktuálně bylo v Českosaském Švýcarsku. Přirozené bezlesí dále udržovaly i rozvodňující se řeky, větrné polomy a kůrovcové "kalamity". Dnes je navíc vlivem znečištění v prostředí mnohem více živin, které fungují jako hnojivo a to pomáhá dřevinám šířit se na místech, kde v minulosti přežít nedokázaly. A proto dnes zarůstají i skály, které byly od pravěku holé," vysvětluje krajinná ekoložka Gita Matlášková, která pomáhá koordinovat část projektu Apollo zaměřeného na aktivní ochranu jasoně červenookého v Evropě.
Vyřezávání dřevin probíhá pod odborným dozorem pracovníků ochranářské skupiny JARO tak, aby nedošlo k poškození přírody a jejích obyvatel. "Na vše bedlivě dohlížejí i botanici Krkonošského národního parku, aby práce ochránců přírody probíhaly bezchybně i z tohoto hlediska. Snaha o návrat krále motýlů díky tomu pomůže zlepšit podmínky pro život celé jeho družiny od rostlin až po živočichy", vysvětluje koordinátorka projektu Tereza Macečková.
Misi za návrat krále motýlů do Krkonoš, oficiálně projekt LifeApollo2020, realizují členové Skupiny JARO ve spolupráci se Správou Krkonošského národního parku, Agenturou ochrany přírody a krajiny, členy České společnosti entomologické, pracovníky Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR a celou řadou zahraničních organizací.
ČSOP Hradec Králové a JARO Jaroměř jsou členy Mezinárodní ochranářské skupiny JARO, která čítá celkem 11 spolků. Jejich členové se společně starají již o stovky hektarů přírodně cenných lokalit napříč Českou republikou a také v Polsku, Rakousku a na Slovensku. Své mnohaleté odborné zkušenosti úročí v mnohých úspěšných projektech v praktické ochraně přírody.
Zdroj: KRNAP, JARO Jaroměř
Vaše komentáře |
Přidat komentář |