Jaroměřsko > Historie
V dosavadních dílech byly popsány varhany, jejichž stavitelé byli jednotliví varhanáři nebo varhanářské rody, u nichž se řemeslo předávalo z generace na generaci. Na konci 19. a ve 20. století nastává nový fenomén – tovární výroba varhan. Pravděpodo...
V pátém dílu cyklu o varhanách na Královédvorsku budu pokračovat v popisu spíše menších varhan, které vznikly na počátku 20. století. Zahrnuty zde budou i příklady necitlivého a nevkusného umístění elektroinstalace či jiných předmětů na mnohdy cenné nástr...
Každé ze čtyř varhan v tomto dílu pocházejí od jiného varhanáře. Přesto je spojuje podobná doba vzniku, tedy druhá polovina 19. století. Z této čtveřice vyčnívá nástroj Amanda Hanische stojící v kostele Všech Svatých ve Velkém Vřešťově, který lze označit ...
Tento díl bude patřit mezi nejsmutnější, protože žádný ze čtyř popisovaných nástrojů není plně funkční. Varhany v Horní Brusnici, Vlčkovicích i Kocbeři nehrají vůbec. Vybrané fotografie těchto zchátralých a zdevastovaných varhan nepotřebují další komentář...
V úvodním dílu jsme uvedli obecné informace o varhanách, ale i seznam nástrojů tohoto regionu, které budou popsány podrobněji. Řazení varhan bude chronologické, a proto se v tomto dílu seznámíme s nejstaršími nástroji postavenými do roku 1800. U varhan je...
Varhany jsou často nazývány jako královský nástroj. Jsou největším a nejsložitějším hudebním nástrojem a také fenoménem, který má své pevné místo v naší kultuře a společnosti. Povědomí o varhanní kultuře přesto není příliš velké. Na Královédvorsku máme řa...
Zkuste si schválně spočítat, kolikrát zazní jméno pana Jarolímka, pokud se na Královédvorsku pustíte s kýmkoliv do řeči ohledně lyžování. Víte ale, že a jeho rýsovacím prkně vzniklo 455 matric a plánů od nejmenších provinčních můstků až po velké sedmdesát...
Lyžování má na Královédvorsku bohatou historii a vždy těšilo velké popularitě. Zvolit osm osobností, které nejvýrazněji ovlivnily místní lyžování, nebylo snadné, protože historie nabízí mnohem početnější paletu. Přinášíme proto jakýsi reprezentativní výbě...
Sigmund Ruud ve své knize „Skispor krysser verden“ v roce 1938 říká:
Ano co to je? Skok na lyžích je více než obyčejný skok. Je to let. Skok na lyžích není pouze oslňující ukázkou obtížné techniky lyžařského sportu. Působí nejen na diváka, ale...
Běžecké discipliny byly prvními závodními disciplínami. Nástup sjezdových disciplin ve druhé polovině třicátých let vyvolával emoce u zastánců běhu. Dokonce v tisku se objevili výčitky, že sjezdaři ničí klasické lyžování. Prvním místním úspěšným běžcem by...
Ihned po osvobození 1945 náčelník aeroklubu Mouca vyjednává možnost získání pozemků na severním svahu Zvičiny a povolení jejich užívání. Aeroklub získal pozemky do správy a ZOSKDK povolení k vykácení lesa a používání pozemků v zimě. V neděli 14. října 194...
Zimní odbor Sportovního klubu Dvůr Králové (dále jen SKDK) postavil 1923 v Dolní Brusnici lyžařský můstek. Karel Jarolímek vybral místo na severním svahu vrchu Kozel na katastru Dolní Brusnice. SKDK odkoupil na úbočí vrchu Kozel pozemek o výměře 7000 m...
Ve Dvoře Králové n. L. byl Sokol založen r. 1863 a Klub českých turistů 1898. V roce 1897 se tedy začalo lyžovat i na Královédvorsku. Antonín Schulz, berní úředník ve Dvoře Králové poznal lyže na svém původním působišti v Krkonoších a přinesl je k nám. Je...
Lyže a lyžování mají dlouhou historii. Kresby lyží byly nalezeny ve skalách a na runovém kameni z 11. století. Za prapůvod lyží je severskými badateli pokládána centrální Asie, oblast pramenů Jeniseje. Do Skandinávie je přinesli Finové a Laponci. V roce 1...
Rubrika:
místa, Dvůr Králové nad Labem - Královédvorsko, 28.01.2013
Určit přesný letopočet vzniku města se nepodařilo. V některých publikacích je připomínáno město už z roku 1139 (vláda Přemysla Otakara II.) jako dvůr Chvojno. Jediným písemným dokladem o tom, že město koncem 13. století existovalo v nějaké podobě, je až s...