Dvůr Králové nad Labem

Určit přesný letopočet vzniku města se nepodařilo ani fundovaným historikům. V některých publikacích je připomínáno město už z roku 1139 (vláda Přemysla Otakara II.) jako dvůr Chvojno. Jediným písemným dokladem o tom, že město koncem 13. století existovalo v nějaké podobě, je až spis z 27. července 1270, který se týkal sporu mezi faráři Hořic a Miletína a ve kterém svědčil plebán (farář) Gotfridus de Curia (tzn. Gotfridus ze Dvora). Královským městem bylo město Dvůr jmenováno výnosem Jana Lucemburského v roce 1340. V roce 1365 získávají Dvůr opolská knížata, a tak se Dvůr stává královským městem opět v roce 1398 za vlády Václava IV., který potvrzuje privilegia, daná městu roku 1340 králem Janem a zapisuje Dvůr své manželce, královně Žofii. Od tohoto roku se město stává věnným městem českých královen - Dvorem Králové. Město přispívalo českým ovdovělým královnám na jejich osobní výdaje. Dne 16. září 1817 v klenuté věžní kobce našel Václav Hanka rukopis, který byl podle místa a nálezu později nazván Rukopisem královédvorským. Během historického vývoje prošlo město mnohými útrapami . Kromě nemocí a požárů to byly také útrapy válečné. V době třicetileté války byl Dvůr pleněn nejen císařským vojskem, ale i vojskem saským. Hotovou pohromou pro město pak byli Švédové. Do historie města jistě patří zmínka o vojenské bitvě mezi pruským a rakouským vojskem v červnu 1866 v rámci Prusko - Rakouské války. Tato bitva probíhala v okolí i v samotném středu města a dodnes ji připomínají pomníčky na různých místech přímo ve městě. K velkému rozmachu města dochází až v polovině 18. století, kdy se v naší zemi začíná rozvíjet manufakturní výroba, především v textilním průmyslu. Ruční manufakturní výroba je postupně nahrazována výrobou strojovou. Kromě lnu se zpracovává i bavlna. Po otevření železniční tratě z Pardubic do Liberce 1. května 1859 nastává období velkého podnikání, do kterého se pouštějí především místní občané židovské a německé národnosti. Také v průběhu 20. století jsou ve městě zakládány nové podniky , převážně textilního charakteru. V roce 1911 má město 15 052 obyvatel. Ti jsou zaměstnáni v šestnácti průmyslových podnicích, ale i v šesti cihelnách, dodávajících stavební materiál pro stále nové a nové byty a průmyslové stavby. Ze Dvora Králové nad Labem se stalo úspěšné textilní město " Český Manchester ". Úpadek textilního průmyslu v následující letech 20. století se samozřejmě nevyhnul ani tomuto městu, které v současné době doplácí na jednostrannou orientaci průmyslové výroby právě na toto odvětví.

SEZNAM TURISTICKÝCH ZAJÍMAVOSTÍ:

1. Kostel sv. Jana Křtitele - Dominantou města, ať se díváme z kterékoliv strany, je děkanský kostel sv. Jana Křtitele s krásnou štíhlou věží, na které se třpytí pozlacená báň a kříž. Tento gotický chrám byl postaven na místě původního románského kostelíka. Byl dvakrát přestavěn a rozšířen. Po druhém požáru v roce 1450 dostal základ své dnešní podoby. Kněžiště bylo přistavěno v roce 1486. Věž byla přistavěna po římsu roku 1644 a roku 1894 byla zvýšena na 64 metry. V létě 1988 - 1989 byla provedena rozsáhlá oprava střechy a věže. Uvnitř kostela na hlavním barokním oltáři z roku 1674, na němž je obraz sv. Jana Křtitele od Josefa Helicha z roku 1867 a také skleněná skříňka se soškou Panny Marie s Ježíškem, k níž se pojí legenda o zachránění města před švédskými vojsky v době třicetileté války. V kostelní věži jsou tři zvony, největší váží 30 q, má jméno svatý Jan a pochází z roku 1505, další zvon " umíráček " váží 3 q a je z roku 1508 a třetí zvon Čapek nebo také " Poledník " je z roku 1540 a váží 4 q. V klenuté věžní kobce našel Václav Hanka v den sv. Ludmily 16. září 1817 rukopis, který byl podle místa nálezu později nazván Rukopisem královédvorským. Dnes je tento Rukopis uložen v rukopisném oddělení knihovny Národního muzea v Praze.

2. Hradební zdi - Nejzachovalejší část hradeb se nachází za kostelem sv. J.Křitele směrem k Labi. Pod děkanstvím v Husově ulici najdeme další zbytek městských hradeb. Zde stávala tak zvaná Hoření brána. Byla zbourána 1837. Dnes tuto bránu připomínají pouze dva opěrné sloupy.Pomalu mizející hradební zeď je i ve Valové ulučce.

3. Šindelářská věž - Tato válcová kamenná věž střežila u severní brány vstup do města. Dochovala se jako jediná z původně čtyř věží. Je vysoká 20 metrů, základy jsou asi 1 metr v tvrdém jílu, průměr válcové stavby je 7 metrů, průměr vnitřní dutiny je 3 metry. V horní polovině jsou nad sebou umístěny střílny vysoké přes 1 metr. Jednotlivá patra budovy jsou spojena dřevěným schodištěm. Svůj název dostala věž podle řemeslníků, výrobců šindelů, kteří měli svou živnost v ulici u věže. Věž není přístupná.:(

4. Stará radnice - Renesanční budova je ozdobou severní částí náměstí. Byla postavena po velkém požáru v roce 1572. Původně směřoval její štít směrem na západ, ale po dalším velkém požáru byl štít přestavěn do náměstí. Přitom byla zbourána věž, po níž dodnes zůstaly dvě sešikmené opěrné zdi. Na průčelí radnice je latinský nápis, který v překladu zní: " Tento dům nenávidí špatnost, miluje mír, trestá zločiny, zachovává práva, ctí šlechetné." V budově jsou dnes umístěny reprezentační místnosti města Dvora Králové n.L. a výstavní síň.

5. Městská spořitelna - Byla postavena v letech 1909 až 1910 poblíž staré radnice. Kromě reliéfní secesní dekorativní výzdoby fasády je možno vidět na pilířích figurální ženské motivy.

6. Nová radnice - Dnešní sídlo Městského úřadu.

7. Budova děkanského ůřadu - Byla postavena roku 1736 na místě dřevěné stavby. Kamenný portál pochází z doby kolem roku 1740. Nad římsou je ozdobné orámování (kartuš) s releéfem sv. Rodiny.

8. Pranýř - Středověký sloup hanby, k němuž byli za veřejného posměchu přivazováni provinilci. Z pranýře zbyl jen sloup, ještě by sem patřila železná pouta a někdy i zvonek, který přivolával zvědavce.

9. Apsida - Polokruhovitý výklenek pro oltář byl objeven v roce 1911 soudním radou A.Schulzem. Je to zbytek původního románského kostela z roku 1200.

10. Hankův dům - Základní kámen ke stavbě této novorenesanční budovy byl položen v roce 1867, v roce padesátého výročí nalezení Rukopisu královédvorského. Budovu projektoval architekt Václav Kaura z Prahy. Slavnostně byla otevřena v roce 1874. V letech 1969 až 1974 proběhla rozsáhlá přestavba budovy, jejímž výsledkem je především změna podoby interiéru. Dnes slouží městu především jako divadelní budova. www.hankuv-dum.cz

11. Gymnázium - Bylo založeno v roce 1890, a o pět let později byla tato budova předána do služeb veřejnosti. Budova má nádhernou vnitřní i vnější výzdobu, monumentální schodiště a nádhernou aulu. www.gym-dk.cz

12. Roubený dům - Zachovalý dům je poslední památkou na dřevěnou výstavbu města. Za tímto domem se nachází Hradební ulička, dříve zvaná Kasárna.

13. Kostel Povýšení sv. kříže - Dnes znám spíše pod názvem " kostelíček ". Je postaven v barokním slohu a pochází z roku 1752. Podle pověsti zde stávala dřevěná kaple.

14. Kohoutův dvůr - Tuto vysoce hodnotnou barokní budovu postavil roku 1738 František Athanasius Berger, správce Šporkova panství. Průjezd je zdoben nahoře plastickým znakem a monogramem zakladatele spolu se třemi sochami. Dnes je v této budově Městské muzeum. Na nádvoří Kohoutova dvora je umístěna barokní kašna . V renovované sousední budově, zvané špýchar, je přednáškový sál, výstavní sál a galerie obrazů a plastik.

15. Okresní dům - Budova patřící do období pozdní renesance byla postavena po první světové válce z návrhu architekta Balšánka. Plastickou výzdobu ve výši prvního patra představující zaměstnání obyvatel Královédvorska. Vítězný návrat legionářů, vytvořil na severní straně budovy sochař Antonín Mára. V budově jsou dnes městské lázně.

16. Mariánské sousoší - Je umístěné na náměstí T.G. Masaryka. Má podobu pyramidy, která je bohatě vyzdobena jednak závity, jednak okrasami rostlinného tvaru v barokním slohu. Ve střední části jsou polovypouklé obrazy, znázorňující výjevy ze života svatých. Na vrcholu pyramidy je socha Panny Marie, stojící na kouli, která představuje svět. Sousoší zhotovil Josef Procházka z Chrudimi v roce 1754.

17. Památník odboje - Památník stojící před budovou gymnázia je dílem sochaře Jaroslava Horejce a architekta Viléma Kvasničky. V královédvorském pískovci je provedl sochař František Bílek. Památník byl odhalen 17. září 1922, je vysoký 6 metrů a představuje Matku vlast zachycující těžce raněného syna, který se obětoval pro vlast. Statečný boj legionářů vyjadřují reliéfy v lichoběžníkových obrazech mohutného podstavce.

18. Sousoší sv. Jana Nepomuckého - Sousoší, též zvané odpustkové oratorium, pochází z doby kolem roku 1730 a má podobu pyramidy. V jejím středu na ozdobném štítě je Panna Maria s Ježíškem, nahoře je anděly nesen sv. Jan Nepomucký. Od roku 1956 je toto sousoší umístěno na náměstí Republiky.

19. Socha Záboje - Sochu postavili bratři Wagnerovi jako jednu ze svých prvotin. Socha byla umístěna na kašnu a slavnostně odhalena na náměstí 29.9. 1857 při oslavách čtyřicátého výročí nalezení Rukopisu královédvorského. Od roku 1950 je kašna se sochou umístěna v parku v místech bývalého hřbitova.